Trend k ekologii se v každodenním životě stává stále silnějším a znatelnějším. Pokrývá stále více oblastí a polí. Děti se již v mateřské škole učí, jak správně třídit odpad. A pro nás se životní prostředí stává stále důležitějším, zdravé potraviny nejen pro nás, ale i pro naše okolí.

Čím dál více obchodů se vzdává plastových tašek a životní styl zero- nebo less-waste získává na popularitě, jehož cílem je produkovat co nejméně odpadu, aby co nejméně zatěžoval životní prostředí. I oděvní průmysl se snaží tomuto trendu přizpůsobit, který, jak se ukazuje, má po palivovém průmyslu největší vliv na znečištění naší planety. Největší oděvní společnosti, které chtěly zdůraznit, že jim záleží na ekologické výrobě oděvů, uvedly na trh oblečení z recyklovaného polyesteru. Recyklovaný polyester je propagován jako dobré řešení pro lidi, kteří se starají o životní prostředí a tzv. udržitelnou módu. Je to opravdu ekologické řešení?

Polyester, který vidíme v obchodech s oděvy, je ve skutečnosti polyethylentereftalát, vyráběný na bázi ropy, zkráceně PET. Je to materiál, ze kterého se vyrábějí také plastové lahve a fólie. Jeho výroba je extrémně škodlivá pro životní prostředí, protože do atmosféry se uvolňují toxické výpary včetně oxidu uhličitého. Na druhou stranu se pro výrobu oblečení z recyklovaného polyesteru (tedy rPET) získávají vlákna z plastových, recyklovaných PET lahví. Výhodou recyklovaného polyesteru je, že využívá materiál, který není biologicky rozložitelný, a pokud by nebyl použit, byl by jednoduše vyhozen na skládku a znečišťoval planetu po staletí. Znovupoužití pro výrobu materiálu je tedy alternativou k vyhazování PET do odpadu. Druhou výhodou je, že pro výrobu materiálu nejsou použity nové ropné zdroje. Recyklace polyesteru také spotřebuje méně energie než jeho původní výroba. Mají tyto výhody skutečný vliv na zlepšení stavu životního prostředí? Bohužel nevýhody recyklovaného polyesteru jsou mnohem větší než výhody:

• ­ recyklovaný polyester již nelze recyklovat,
• před barvením recyklovaného polyesteru do konečné barvy musí být navíc bělen toxickými bělidly, protože jeho výchozí barva není jednotná,
• každý polyester při praní uvolňuje mikroplasty, které se dostávají do řek, moří a oceánů, kde je ryby pozřou a ty pak končí na našich talířích.

Toto není konec mínusů. I polyester, i ten recyklovaný, má nepříznivé vlastnosti, pokud jde o pohodlí při nošení:

• elektrizuje se
• necítí se příjemně,
• neabsorbuje vlhkost,
• je neprodyšný – způsobuje rychlejší pocení a pot má nepříjemný zápach.

Je to, jako bychom nosili plast pocházející z rafinace ropy. To nezní lákavě.

Zdá se, že recyklovaný polyester není nejlepší řešení, natož takové, které by pozitivně ovlivnilo proces znečišťování planety. Říká se, že každou sekundu na světě je vyhozen jeden kontejner s oblečením. Nejlepším řešením by tedy bylo omezit nadměrnou spotřebu a nadprodukci oblečení. Před několika desetiletími módní průmysl vydával dvě kolekce ročně: podzim-zima a jaro-léto. Dnes se neustále vyrábějí nové kolekce.

I když výroba rPET spotřebuje asi o 60 % méně energie než běžný polyester, stále vyžaduje výrazně více energie a chemikálií než výroba organických materiálů. Z obav o naše zdraví a životní prostředí by proto bylo nejlepší řešení povzbudit udržitelné značky k výrobě oblečení z materiálů jako je bio bavlna, vlna, len nebo konopí .