Obsah:

• Proč mají současné metody výroby potravin negativní dopad na životní prostředí?
• Šetrná strava k životnímu prostředí

Vědci, kteří jsou součástí EAT (Lancet Commission on Food, Planet, Health), z obavy o blaho naší planety, životního prostředí a nás samotných vytvořili „planetární dietu“ (Planetary Gesundheitsdiät). V dnešní době, kdy spotřeba dosahuje nejvyšší úrovně v historii lidstva, se v rozvinutých společnostech denně vyrábí a plýtvá více potravin než kdy dříve, zatímco 2 miliardy lidí na světě trpí hladem a extrémní podvýživou. Další 2 miliardy lidí jsou obézní.

Výzkumy PROM (Program pro racionalizaci a snížení potravinového odpadu) ukazují, že tuto množinu do roku 2030 nemůžeme snížit na polovinu, pokud ročně plýtváme téměř 5 miliony tun potravin (v souladu s cíli OSN). Odhaduje se, že poptávka po mase by mohla v následujících letech vzrůst až o 80 % s růstem populace, pokud se současný systém chovu zvířat nezmění. Všechna tato data ukazují, jak neefektivní se náš potravinový systém stal a že nastal čas, kdy musíme výrazně změnit naše současné stravovací návyky, pokud nám záleží na našem zdraví, naší planetě a budoucích generacích. Jak ohrožuje současný model výroby potravin naši planetu?

Proč mají současné metody výroby potravin negativní dopad na životní prostředí?

Chov zvířat je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících změnu klimatu. Je zodpovědný za emise 7 gigatun ekvivalentu oxidu uhličitého ročně. To je více než emise veškeré dopravy. Chov zvířat je také zodpovědný za emise metanu – plynu, který má 26krát větší vliv na oteplování klimatu než CO2 nebo oxidy dusíku, ale nejen to. Emise CO2 jsou přímo spojeny s chovem samotným, ale také s:

• Kácení ploch pro výrobu krmiv
• energeticky náročná výroba hnojiv a prostředků na ochranu rostlin, které jsou potřebné pro výrobu krmiv pro hospodářská zvířata,
• Využití zemědělských strojů,
• Zavlažování polí,
• Vytápění místností,
• Likvidace zvířecích kadáverů,
• Balení (většinou z plastu),
• Skladování a distribuce produktů,
• Přeprava zvířat, často na dlouhé vzdálenosti.

Zemědělství také přispívá ke znečištění půdy a okolních povrchových vod. Produkuje obrovské množství zvířecích exkrementů – jedna farma může produkovat tolik exkrementů jako město s 50 000 obyvateli. Kromě fekálií obsahuje zemědělská odpadní voda také látky ohrožující životní prostředí, které se používají v produkčním procesu:

• Dusíkaté sloučeniny,
• Dezinfekční prostředky, prací a deodorizační prostředky,
• Antibiotika,
• Bakterie, viry a paraziti,
• Amoniak,
• Formaldehyd,
• Peroxid vodíku,
• Chromáty.

Na druhé straně rybí farmy způsobují znečištění vody antibiotiky a pesticidy. Okolo farem se hromadí zvířecí exkrementy, které znečišťují okolní pole. Škodlivé látky se mohou dostat i do vzdálených řek a moří. To však není vše – znečištění ovlivňují také biologické odpadní produkty a konečný produkt, tedy maso. Každý rok lidé vyhodí ekvivalent 12 miliard hospodářských zvířat. Kromě toho chov zvířat způsobuje znečištění půdy a vody také kvůli pěstování krmiv, které vyžaduje intenzivní používání hnojiv a pesticidů.

Produkce masa zabírá přibližně 70 % zemědělské půdy. Kácení a vypalování lesů pro pěstování krmiv a zemědělské provozy včetně silnic, budov a inženýrských sítí způsobuje obrovské ekologické škody. Poskytování půdy pro pastviny a pěstování krmiv je hlavním důvodem kácení amazonského pralesa. To mimo jiné přispívá k:

• Globální oteplování,
• Vymírání divokých živočišných druhů,
• Degradace celých ekosystémů (lesy, louky, mokřady),
• Schopnost Země absorbovat CO2 klesá.

Rozšiřování intenzivního chovu zvířat a monokulturního pěstování krmiv, umělé hnojení a používání pesticidů vedou k vymizení mikroorganismů, degradaci půdy a desertifikaci krajiny. Intenzivní chov zvířat také přispívá k vymírání volně žijících rostlin a živočichů ničením jejich přirozených ekosystémů.

Divoká zvířata vymírají, protože lesy jsou káceny a vypalovány kvůli pěstování krmiv, ryby jsou loveny v průmyslovém měřítku a přirozené prostředí těchto zvířat je otráveno. Snižováním plochy přírodních ekosystémů počet divokých zvířat systematicky klesá rok od roku. Divoká zvířata tvoří v současnosti pouze 4 % celkové biomasy, zatímco hospodářská zvířata dokonce 60 %. Zbývajících 36 % tvoří lidé.

Šetrná strava k životnímu prostředí

Planetární vědci _ Health Diet , tedy planetární dieta, dospěli k jasnému závěru, že pouze radikální snížení konzumace červeného masa v západních civilizacích může mít pozitivní dopad jak na naše zdraví, tak na přírodní prostředí. Nejde o úplné zřeknutí se masa a jiných živočišných produktů, ale o konzumaci červeného masa přibližně jednou týdně, dvakrát týdně ryb a sklenice mléka, kousek másla, sýra nebo jiných mléčných výrobků – dokonce každý den.

Naopak bychom měli konzumovat mnohem více, až o 50 % více, ovoce a zeleniny, zejména luštěnin, semen a ořechů, a stejně jako v případě červeného masa snížit spotřebu cukru alespoň o polovinu. Taková strava by nebyla jen šetrná k životnímu prostředí, ale také by významně přispěla ke snížení rizika civilizačních chorob: oběhových, srdečních a diabetu. Další důležitý faktor nesmíme zapomenout – neplýtvání potravinami, které díky hnutím Zero a Less Waste získává stále větší oblibu. Abychom změnili způsob, jakým přemýšlíme o potravinách, potřebujeme změny na globální úrovni, a to jak sociální, ekonomické, tak politické.

Jako společnost si musíme být vědomi toho, že každé komerční, průmyslové chovatelství zvířat ve velkém měřítku přispívá ke zhoršování našeho planety a celých ekosystémů. Řešením by mohlo být rozhodné snížení spotřeby živočišných produktů a používání masa z malých a kontrolovaných farem, kde jsou zvířata chována v ekosystému s více druhy, který zahrnuje i lesní oblasti, a z něhož případné odpady vzniklé přirozené prostředí může absorbovat a neutralizovat.